MEDIACE

Co je to mediace dle Zákona o mediaci a její hlavní výhody?

Dle dikce zákona je mediace postupem pro řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. ”Zapsaný mediátor“ na návrh jedné ze stran konfliktu navrhne setkání všem na sporu zúčastněným stranám, společně jim prostřednictvím mediačních technik pomůže navázat komunikaci a strany následně v ideálním případě naleznou své vlastní kompromisní řešení.

Cílem mediace je pak uzavření písemné mediační dohody stranami konfliktu, která upravuje sporná práva a povinnosti mezi stranami. Za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

Mezi hlavní výhody mediace patří zejména to, že na rozdíl od soudního či rozhodčího řízení, je výsledek sporu v rukou zúčastněných stran a výsledná dohoda je projevem jejich společné vůle. Navíc je mediace zpravidla výrazně rychlejší, méně finančně nákladná a zúčastnění jistě ocení i její méně formálnější pojetí, než jaké doprovází soudní či rozhodčí řízení.

Mediace je koncipována jako způsob alternativního řešení sporů, zákon o mediaci je tedy provázán s plynutím promlčeních a prekluzivních lhůt, které se po dobu mediace staví, tedy neplynou. To prakticky znamená, že po ukončení mediace tyto lhůty pokračují v běhu, tam kde byly zahájením mediace přerušeny.

Důležité je také zmínit, že kdykoliv v průběhu mediace, se tak zúčastněné strany mohou se svými právními nároky obrátit na soud, aniž by pokus o mimosoudní řešení ovlivnil jejich práva.

Mediace je vhodná především pro:

Rodinné spory (např. vypořádání společného jmění manželů při rozvodu, dohody o péči o děti po dobu rozvodu a po rozvodu – způsob výchovy dětí, úhrada jejich životních potřeb, komunikace s druhým rodičem aj., dohody o výživném, změně výživného, dědické spory – potřeby, nároky, rozdělení majetků dědiců aj. )

Občanskoprávní spory (např. sousedské spory, spory mezi nájemníky, spoluvlastnické spory, náhrady škody aj.)
Obchodní spory (spory mezi majiteli firem, náhrady škody aj.)
Pracovní spory (např. mezi kolegy, nadřízenými a podřízenými, mezi jednotlivými odděleními aj., spory o neplatné rozvázání pracovního poměru – neplatnost výpovědi, okamžitého skončení pracovního poměru, neplatné zrušení pracovního poměru ve zkušební době aj,Správní spory (přestupkové záležitosti aj.).

Mediace je prováděna zapsaným mediátorem.
Zapsaným mediátorem je fyzická osoba, která je zapsaná do seznamu mediátorů, vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR, vykonávající mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí. Dohled nad jeho činností vykonává Ministerstvo spravedlnosti ČR v případě mediátorů – neadvokátů a Česká advokátní komora, v případě mediátorů-advokátů.

Mezi hlavní povinnosti zapsaného mediátora patří zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace.

Před zahájením mediace je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, dále o možnosti mediaci kdykoliv ukončit.

Mediace je vždy zahájena uzavřením smlouvy o provedení mediace mezi stranami sporu a zapsaným mediátorem, která musí obsahovat alespoň označení stran konfliktu, označení mediátora, vymezení konfliktu, a kde je také sjednána cena za mediaci. Uzavřením této smlouvy o zahájení mediace se staví promlčecí a prekluzivní lhůty.

Aby mohla být fyzická osoba zapsána do seznamu mediátorů, je nezbytné, aby byla způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, získala vysokoškolské vzdělání a prokázala svou odbornou způsobilost.

Veškeré náležitosti zkoušky mediátora a způsob jejího provádění jsou přesně specifikován ve vyhlášce č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora. Tato vyhláška mimo jiné podrobně popisuje formální náležitosti žádosti o vykonání zkoušky.

Zkouška se sestává z písemné a ústní části. Při písemné zkoušce se za účelem prověření znalostí uchazeče potřebných k výkonu činnosti mediátora zjišťují znalosti z oblasti mediace a dalších způsobů mimosoudních řešení sporů, včetně příslušné právní úpravy, mediačních technik, znalostí základních lidských práv a svobod, dále občanského, obchodního, pracovního, rodinného práva, práva na ochranu spotřebitele, občanského práva procesního a základy psychologie a sociologie.

V případě úspěšného složení písemné části je uchazeč připuštěn k ústní části zkoušky, kdy tato zkoumá praktické dovednosti uchazeče, tedy, jeho schopnosti řídit a vést mediační proces a dovést strany k dohodě. Tyto potřebné dovednosti jsou prověřovány na simulovaném mediačním případu, jehož téma zadávají uchazeči zkušební komisaři.

Více z této kategorie: « Kurzy na míru MED - ARB »